Čínština - elegantní exotika, která nás nikdy neomrzí
S čínštinou jsem se poznala teprve nedávno, když jsem měla to štěstí navštívit loňský Festival spisovatelů v Praze. Jedním z hostů byl i známý spisovatel původem z Číny, který měl krátce povyprávět o své nové knize, jež pojednává právě o problémech této obrovské a nadmíru zajímavé země. Nikdy předtím jsem čínštinu neposlouchala důkladněji než jako pozadí u dokumentárních filmů, a tak jsem jen natahovala uši, abych z ní pochytila co možná nejvíce. Na pódium po boku spisovatele doslova přicupitala i drobounká dívka, která vypadala maximálně na osmnáct let a nesměle se posadila vedle Číňana. Byla překladatelkou z čínštiny, jak jsem se měla záhy dozvědět a doslova mi vzala dech. Z úst křehké slečny se zdála složitá čínština jako ten neprimitivnější a nejpřirozenější jazyk vůbec, nebyla jsem schopná poznat rozdíl mezi rodilým mluvčím a jí. V jednu chvíli jsem překladatelce začala její znalost čínštiny silně závidět. Kolik asi v naší republice existuje kvalitních překladatelů? A jak dlouho může trvat dosáhnout podobné úrovně v čínštině, jednom z nejsložitějších jazyků vůbec? Vířilo mi hlavou a podvědomě jsem dumala, jak je asi vysoká poptávka po profesionálních překladatelích z čínštiny a kde se asi můžu zapsat dokurzů čínštiny pro začátečníky.
I zde však bohužel platí přísloví: Sejde z očí, sejde z mysli. Brzy jsem na nadšení z čínštiny zapomněla a nápad na kurzy se mi vypařil z hlavy. I přesto pokaždé, když zahlédnu kaligrafii a bezchybně prokreslené čínské znaky, nestačím se divit a obdivovat. Možná proti, že čínština je tolik odlišná od našeho jazyka. Navíc dokonale doplňuje pro nás tolik exotickou čínskou kulturu, která stále udivuje svým bohatstvím a jedinečností. Jen se přiznejte, že jste alespoň jednou zatoužili znát význam psané čínštiny, která se stala velice oblíbenou dekorační metodou a vlastně i životním stylem. Téměř každý snad někdy zatoužil rozumět čínským písním, pochopit jejich legendy. A tak pořád ve skrytu duše doufám a slibuji si, že jednou si najdu čas a zkusím se přihlásit do kurzu čínštiny. Když už nic jiného, jen málokdo se může pochlubit tím, že ovládá alespoň základní čínštinu a pokusil se odhalit její nevídaná tajemství a kouzla. A kdo ví, třeba se jednou hodí i v praktickém životě, zkrátka vynechám jednu dovolenou pod parným sluncem, a místo válení u vody se vydám pokořit slavnou Čínskou zeď.